NÁVOD K PĚSTOVÁNÍ A MNOŽENÍ AFRICKÝCH FIALEK

 

Africká fialka patří k nejčastěji pěstovaným rostlinám v domácnostech po celém světě. Nepotřebuje chladné přezimování a při vhodné péči kvete nepřetržitě téměř po celý rok.

 Nároky na světlo:

 Fialky nevystavujeme prudkému slunečnímu svitu, aby nedošlo k popálení listů a vzniku nevzhledných skvrn. Při pěstování na okenním parapetu je vhodné mírné přistínění žaluzií. Nejlépe se jim daří na východním a severovýchodním okně. Velmi často při nedostatku místa používají pěstitelé s úspěchem i umělé osvětlení.

 Teplota:

 Teplota by se měla pohybovat kolem  20⁰-25⁰C bez velkých výkyvů. Při vyšších teplotách často u vícebarevných fialek v květu převládne pouze dominantní barva, při nižších teplotách kvetou méně, případně při teplotách trvale nižších než 10⁰C chřadnou a posléze hynou. Pestrolistým fialkám se daří spíše při nižších teplotách 18⁰-20⁰C, při teplotách nad 25⁰C nenávratně ztrácejí své pestré vybarvení, bílá barva se objeví až u nových listů narostlých při vhodnější teplotě.

 Substrát:

 Fialkám vyhovuje lehký, dobře propustný substrát s dobrou drenáží. Lze použít běžně dostupný substrát pro pokojové rostliny. Můžeme si též namíchat vlastní substrát, musíme však dát pozor na původ jednotlivých složek, protože si tak snadno domů přineseme škůdce. Jako drenáž použijeme na dno květináče drcené ořechové skořápky, borovou kůru, keramzit nebo polystyrén atd., nejlepší jsou drcené kousky hliněného květináče nebo říční písek. V případě rostlinných materiálů je vhodné doplnit drenáž dřevěným uhlím. Před zasazením rostlin je dobré nejprve substrát (i kupovaný) zbavit škůdců a nově namíchaný substrát nejprve vyzkoušet na dvou až třech rostlinách, teprve po vyzkoušení použijeme i pro ostatní fialky. Přesazujeme jednou za dva roky.

 Květináč by měl velikostí odpovídat asi 1/3 průměru rostliny. Příliš velký květináč snižuje bohatost kvetení rostliny.

 Zalévání:

 Zaléváme podle podmínek 1-2 x týdně odstátou vodou  tak, aby květináč nezůstával stát ve vodě, přebytečnou vodu vyléváme přibližně po jedné hodině. Teplota vody by měla přibližně odpovídat pokojové teplotě nebo o trochu teplejší. Zaléváme nejlépe spodem, jednou za měsíc je vhodné prolít květináč shora, abychom zbavili substrát naplavených solí. V létě pozor na přelití, substrát shora rychle vysychá, ale uvnitř je stále vlhký a snadno  tak fialku přelijeme. Pro kontrolu vlhkosti můžeme do květináče k fialce zapíchnout špejli, takže vždy při jejím vytažení uvidíme, zda je substrát dostatečně vlhký. Hliněné květináče obecně vysychají rychleji než plastové.

 Hnojení:

 Fialky zaléváme 1-2 x měsíčně plným hnojivem, při každé zálivce slabým roztokem hnojiva. Používáme speciální hnojivo pro fialky nebo jakékoli jiné se stopovými prvky. Já mám nejlepší zkušenosti s Kristalonem-plod a květ. Malé rostlinky raději  nehnojíme, aby se nespálily.

 Množení:

 Nejsnadněji se fialky množí listovými řízky, chiméry množíme pomocí květních stonků a dceřinných rostlinek, vzácně se fialky množí semeny pro náročnost pěstování.

• Připravíme si průhledný plastový kelímek nebo skleničku a alobal nebo potravinářskou fólii. Kelímek s vodou zakryjeme svrchu folií či alobalem, do nějž připravíme dírky pro řapíky. Řapík lístku šikmo seřízneme na délku 2-3cm a takto upravený list vložíme do kelímku. Snadno si  díky průhlednosti zkontrolujeme nárůst kořínků a alobal či fólie sníží podstatně odpar vody. Lístky zakořeňujeme při pokojové teplotě. Přibližně za měsíc můžeme zakořeněné lístky zasadit do květináčků o průměru 6cm do sázecího substrátu. Když lístky vyraší a vyrostou na 3-5 cm, oddělíme malé rostlinky od matečního listu a opět zasadíme do květináčku velikosti 6cm. Dále už přesazujeme podle potřeby. Mini-fialky a polominiatury, ale i listy standardních  fialek se velmi dobře množí ve větratelném minipařníčku. Ten si můžeme zakoupit nebo sami vyrobit třeba z krabičky od cherry rajčátek. Do  minipařníčku používáme sázecí substrát nebo perlit.

  • Rozmnožování chimér je o něco složitější, od toho se odráží i komerční hodnota těchto rostlin. Pro vegetativní množení použijeme květní stonek, ze kterého odstraníme květy. Seříznutý stonek se dvěma květními lístky potom zasadíme do sterilního substrátu v minipařníčku nebo do květináčku přikrytého sklenicí. Po nějaké době začnou rašit mladé rostlinky. Snadnější metoda je oddělení mladých rostlinek od mateční fialky. Množení pomocí semen se používá spíše při šlechtění nových odrůd v laboratořích.

     

  Tipy pro pěstování:

  • hniloba- asi nejčastější problém, způsobený nadměrnou zálivkou. Pokračuje velice rychle a můžeme o rostlinu přijít během několi dní. Nejlepší je ihned odebrat zdravý list na zakořenění. Mateční rostlinu pak můžeme zbavit shnilých kořenů, necháme ji celou ve vodě zakořenit a zasadíme do nového substrátu.

    • nekvetoucí rostlina s dlouhými řapíky, natočená k jedné straně-má málo světla. Pomůže změna stanoviště, jednou za čas rostlinu pootočíme o 1/4, aby růžice listů rostla rovnoměrně.

       

    • skvrny na listech-mohou být způsobeny zálivkovou vodou nebo přímým slunečním svitem.

       

    • padlí-bělavý moučnatý povlak na rostlině, který lze sfouknout. Rychle se šíří, pomůže vhodný postřik např. Fundazol, aplikujeme raději několikrát a rostlinu izolujeme od ostatních

       

    • smutnice-černé mušky, jejichž larvy žijí ve vlhkém substrátu-použijeme žluté lepové desky, substrát necháme trochu proschnout, případně prolijeme vhodným přípravkem

       

    • zasychající poupata-fialky mohou být napadeny třásněnkami, které téměř nejsou vidět. Opět pomůže vhodný postřik-Biool, Karate

       

    • svilušky-rychle se šířící škůdce, viditelné jsou pod lupou jako tmavé skvrny na spodní straně listu, vhodný je přípravek Omite nebo Agrion Delta, Biool, Neudosan

       

    • nevzhledné staré rostliny s " holým krkem" -fialky zmladíme tak, že odstraníme zaschlé a ošklivé listy, kmínek zkrátíme na 2 cm a necháme celou rostlinu zakořenit ve vodě.

       

    slévání barev květu-stává se u chimér množených listem-pomůže množení výše uvedené pomocí květního stonku. V létě při vysokých teplotách dojde někdy ke slévání  barev v květu i u fialek, které dříve kvetly normálně. Neděje se nic, při dalším nasazení poupat při vhodné teplotě již opět pokvete tak, jak má.

     

     

    

     

    Choroby a škůdci afrických fialek

    (podle APS net-Diseases of African violet)

    INSECTA

    Třásněnky Biool, Karate, Sumithion

     

    Molice Karate, Mospilan, Neudosan

    Sviluška Agrion Delta, Omite, Biool, Neudosan

     

    Mšice Mospilan, Neudosan, Karate

    Smutnice žluté lepové desky, vyschnutí substrátu, Dimilin, Entomite, Entonem

     

    Půdní škůdci, dezinfekce půdy Dursban, Captan

     

     

    BAKTERIÁLNÍ CHOROBY

     

    Bakteriální spála Kuprikol, Funguran

     

    Erwinia chrysanthemi Burkholder, McFadden & Dimock

     

    Nádory koruny rostliny (výskyt nad povrchem substrátu)

    Agrobacterium tumefaciens (Smith & Townsend) Conn

     

     

    HOUBOVÁ ONEMOCNĚNÍ

     

    Hlízenka

    Sclerotium rolfsii Sacc. (Fundazol, Previcur)

     

     

    Cylindrokarponová hniloba kořenového systému

    Cylindrocarpon destructans (Zinssmeister) Scholten

    Fuzáriová hniloba kořenového systému

    Fusarium sp. (Bumper, Mirage, Previcur, Fundazol, Dithane)

     

     

    Plíseň šedá

    Botrytis cinerea Pers. ex Fr. (Merpan, Fundazol)

     

     

    Skvrnitost listů (Merpan, Dithane, Novozir,Ortiva, Talent)

     

    Alternaria sp. Nees, nom. cons.-alternáriová spála, Alternárie způsobuje častěji alergie než pyl, cca 50 druhů

    Corynespora cassiicola (Berk. & M. A. Curtis) C. T. Wei

    Fytophtorová hniloba kořenů a koruny rostlin, padání klíčních rostlin (Merpan, Fundazol, Previcur, Aliette)

     

    Phytophthora nicotianae Breda de Haan var. parasitica
    (Dast.) Waterh.

    Phytophthora nicotianae Dastur var. nicotianae (Breda de
    Haan) Tucker

    Phytophthora cryptogea Peth. & Laff.

    Padlí, moučnatý bělavý povlak (Fundazol, Rubigan, Rosenmix, Beaton, Karathane LC)

     

      Oidium sp. Link, nom. cons

    Nepravé padlí (Previcur)

     

      Perenospora sp.

    .

    Pythiová hniloba kořenového systému, padání klíčních rostlin (Fundazol, Previcur)

     

    Pythium sp. Pringsh., nom. cons.

    Kořenomorka (Dithane, Novozir)

     

    Rhizoctonia sp. D.C.

     

     

     

    VIROVÁ ONEMOCNĚNÍ

    Leptání listů

    Virus způsobující nekrotické skvrny netýkavek

    Mozaikovitost

    Mozaikový virus sasanek

     

    HLÍSTICE (Nematoda), PARAZITÉ

    Listová háďátka

    Aphelenchoides fragariae (Ritzema Bos) Christie

    Aphelenchoides ritzemabosi (Schwartz) Steiner & Buhrer

    Listy, počínaje nejstaršími, bývají skvrnité; skvrny jsou sklovité, později žlutohnědé až posléze černé s častým ostrým ohraničením nervaturou.

    Nematoda (hlístice, háďátka)

    Criconema sp. Hofmänner & Menzel

    Helicotylenchus sp. Steiner

    Pratylenchus pratensis Filipjev

    Paratylenchus projectus Micoletzky

    Rotylenchus brachyurus Filipjev

    Scutellonema brachyurum Andrassy

    Tylenchorynchus sp. Cobb

    Hálkovitost kořenů, háďátka

    Meloidogyne arenaria (Neal) Chitwood

    Meloidogyne hapla Chitwood

    Meloidogyne javanica (Treub) Chitwood

    Meloidogyne incognita (Kofoid & White) Chitwood

    Rostliny zaostávají v růstu bez jiných patrných vnějších příčin, žloutnou a odumírají. Na kořenech však nalézáme cysty, nádory či tmavé léze.

     

     

    RŮZNÉ

     

    Spálené okraje listů

    Přehnojení

    Kulaté skvrny

    Teplota zálivky mnohem vyšší nebo nižší než teplota povrchu listů (pokojová teplota)

    

     

     

     

    PŘÍPRAVA NA VÝSTAVU

     

    Growing Show Plants-Pauline Bartholomew, African Violet Magazine, June 1981