NÁVOD K PĚSTOVÁNÍ A MNOŽENÍ AFRICKÝCH FIALEK
Africká fialka patří k nejčastěji pěstovaným rostlinám v domácnostech po celém světě. Nepotřebuje chladné přezimování a při vhodné péči kvete nepřetržitě téměř po celý rok.
Nároky na světlo:
Fialky nevystavujeme prudkému slunečnímu svitu, aby nedošlo k popálení listů a vzniku nevzhledných skvrn. Při pěstování na okenním parapetu je vhodné mírné přistínění žaluzií. Nejlépe se jim daří na východním a severovýchodním okně. Velmi často při nedostatku místa používají pěstitelé s úspěchem i umělé osvětlení.
Teplota:
Teplota by se měla pohybovat kolem 200-250C bez velkých výkyvů. Při vyšších teplotách často u vícebarevných fialek v květu převládne pouze dominantní barva, při nižších teplotách kvetou méně, případně při teplotách trvale nižších než 100C chřadnou a posléze hynou. Pestrolistým fialkám se daří spíše při nižších teplotách 180-200C, při teplotách nad 250C nenávratně ztrácejí své pestré vybarvení, bílá barva se objeví až u nových listů narostlých při vhodnější teplotě.
Substrát:
Fialkám vyhovuje lehký, dobře propustný substrát s dobrou drenáží. Lze použít běžně dostupný substrát pro pokojové rostliny. Můžeme si též namíchat vlastní substrát, musíme však dát pozor na původ jednotlivých složek, protože si tak snadno domů přineseme škůdce. Jako drenáž použijeme na dno květináče drcené ořechové skořápky, borovou kůru, keramzit nebo polystyrén atd., nejlepší jsou drcené kousky hliněného květináče nebo říční písek. V případě rostlinných materiálů je vhodné doplnit drenáž dřevěným uhlím. Před zasazením rostlin je dobré nejprve substrát (i kupovaný) zbavit škůdců a nově namíchaný substrát nejprve vyzkoušet na dvou až třech rostlinách, teprve po vyzkoušení použijeme i pro ostatní fialky. Přesazujeme jednou za dva roky.
Květináč by měl velikostí odpovídat asi 1/3 průměru rostliny. Příliš velký květináč snižuje bohatost kvetení rostliny.
Zalévání:
Zaléváme podle podmínek 1-2 x týdně odstátou vodou tak, aby květináč nezůstával stát ve vodě, přebytečnou vodu vyléváme přibližně po jedné hodině. Teplota vody by měla přibližně odpovídat pokojové teplotě nebo o trochu teplejší. Zaléváme nejlépe spodem, jednou za měsíc je vhodné prolít květináč shora, abychom zbavili substrát naplavených solí. V létě pozor na přelití, substrát shora rychle vysychá, ale uvnitř je stále vlhký a snadno tak fialku přelijeme. Pro kontrolu vlhkosti můžeme do květináče k fialce zapíchnout špejli, takže vždy při jejím vytažení uvidíme, zda je substrát dostatečně vlhký. Hliněné květináče obecně vysychají rychleji než plastové.
Hnojení:
Fialky zaléváme 1-2 x měsíčně plným hnojivem, při každé zálivce slabým roztokem hnojiva. Používáme speciální hnojivo pro fialky nebo jakékoli jiné se stopovými prvky. Já mám nejlepší zkušenosti s Kristalonem-plod a květ. Malé rostlinky raději nehnojíme, aby se nespálily.
Množení:
Nejsnadněji se fialky množí listovými řízky, chiméry množíme pomocí květních stonků a dceřinných rostlinek, vzácně se fialky množí semeny pro náročnost pěstování.
-
Připravíme si průhledný plastový kelímek nebo skleničku a alobal nebo potravinářskou fólii. Kelímek s vodou zakryjeme svrchu folií či alobalem, do nějž připravíme dírky pro řapíky. Řapík lístku šikmo seřízneme na délku 2-3cm a takto upravený list vložíme do kelímku. Snadno si díky průhlednosti zkontrolujeme nárůst kořínků a alobal či fólie sníží podstatně odpar vody. Lístky zakořeňujeme při pokojové teplotě. Přibližně za měsíc můžeme zakořeněné lístky zasadit do květináčků o průměru 6cm do sázecího substrátu. Když lístky vyraší a vyrostou na 3-5 cm, oddělíme malé rostlinky od matečního listu a opět zasadíme do květináčku velikosti 6cm. Dále už přesazujeme podle potřeby. Mini-fialky a polominiatury, ale i listy standardních fialek se velmi dobře množí ve větratelném minipařníčku. Ten si můžeme zakoupit nebo sami vyrobit třeba z krabičky od cherry rajčátek. Do minipařníčku používáme sázecí substrát nebo perlit.
- Rozmnožování chimér je o něco složitější, od toho se odráží i komerční hodnota těchto rostlin. Pro vegetativní množení použijeme květní stonek, ze kterého odstraníme květy. Seříznutý stonek se dvěma květními lístky potom zasadíme do sterilního substrátu v minipařníčku nebo do květináčku přikrytého sklenicí. Po nějaké době začnou rašit mladé rostlinky. Snadnější metoda je oddělení mladých rostlinek od mateční fialky. Množení pomocí semen se používá spíše při šlechtění nových odrůd v laboratořích.
Tipy pro pěstování:
-
hniloba- asi nejčastější problém, způsobený nadměrnou zálivkou. Pokračuje velice rychle a můžeme o rostlinu přijít během několi dní. Nejlepší je ihned odebrat zdravý list na zakořenění. Mateční rostlinu pak můžeme zbavit shnilých kořenů, necháme ji celou ve vodě zakořenit a zasadíme do nového substrátu.
- nekvetoucí rostlina s dlouhými řapíky, natočená k jedné straně-má málo světla. Pomůže změna stanoviště, jednou za čas rostlinu pootočíme o 1/4, aby růžice listů rostla rovnoměrně.
- skvrny na listech-mohou být způsobeny zálivkovou vodou nebo přímým slunečním svitem.
- padlí-bělavý moučnatý povlak na rostlině, který lze sfouknout. Rychle se šíří, pomůže vhodný postřik např. Fundazol, aplikujeme raději několikrát a rostlinu izolujeme od ostatních
- smutnice-černé mušky, jejichž larvy žijí ve vlhkém substrátu-použijeme žluté lepové desky, substrát necháme trochu proschnout, případně prolijeme vhodným přípravkem
- zasychající poupata-fialky mohou být napadeny třásněnkami, které téměř nejsou vidět. Opět pomůže vhodný postřik-Biool, Karate
- svilušky-rychle se šířící škůdce, viditelné jsou pod lupou jako tmavé skvrny na spodní straně listu, vhodný je přípravek Omite nebo Agrion Delta, Biool, Neudosan
- nevzhledné staré rostliny s " holým krkem" -fialky zmladíme tak, že odstraníme zaschlé a ošklivé listy, kmínek zkrátíme na 2 cm a necháme celou rostlinu zakořenit ve vodě.
slévání barev květu-stává se u chimér množených listem-pomůže množení výše uvedené pomocí květního stonku. V létě při vysokých teplotách dojde někdy ke slévání barev v květu i u fialek, které dříve kvetly normálně. Neděje se nic, při dalším nasazení poupat při vhodné teplotě již opět pokvete tak, jak má.

Choroby a škůdci afrických fialek
(podle APS net-Diseases of African violet)
INSECTA
Třásněnky Biool, Karate, Sumithion
Molice Karate, Mospilan, Neudosan
Sviluška Agrion Delta, Omite, Biool, Neudosan
Mšice Mospilan, Neudosan, Karate
Smutnice žluté lepové desky, vyschnutí substrátu, Dimilin, Entomite, Entonem
Půdní škůdci, dezinfekce půdy Dursban, Captan
BAKTERIÁLNÍ CHOROBY
Bakteriální spála Kuprikol, Funguran
Erwinia chrysanthemi Burkholder, McFadden & Dimock
Nádory koruny rostliny (výskyt nad povrchem substrátu)
Agrobacterium tumefaciens (Smith & Townsend) Conn
HOUBOVÁ ONEMOCNĚNÍ
Hlízenka
Sclerotium rolfsii Sacc. (Fundazol, Previcur)
Cylindrokarponová hniloba kořenového systému
Cylindrocarpon destructans (Zinssmeister) Scholten
Fuzáriová hniloba kořenového systému
Fusarium sp. (Bumper, Mirage, Previcur, Fundazol, Dithane)
Plíseň šedá
Botrytis cinerea Pers. ex Fr. (Merpan, Fundazol)
Skvrnitost listů (Merpan, Dithane, Novozir,Ortiva, Talent)
Alternaria sp. Nees, nom. cons.-alternáriová spála, Alternárie způsobuje častěji alergie než pyl, cca 50 druhů
Corynespora cassiicola (Berk. & M. A. Curtis) C. T. Wei
Fytophtorová hniloba kořenů a koruny rostlin, padání klíčních rostlin (Merpan, Fundazol, Previcur, Aliette)
Phytophthora nicotianae Breda de Haan var. parasitica
(Dast.) Waterh.
Phytophthora nicotianae Dastur var. nicotianae (Breda de
Haan) Tucker
Phytophthora cryptogea Peth. & Laff.
Padlí, moučnatý bělavý povlak (Fundazol, Rubigan, Rosenmix, Beaton, Karathane LC)
Oidium sp. Link, nom. cons
Nepravé padlí (Previcur)
Perenospora sp.
.
Pythiová hniloba kořenového systému, padání klíčních rostlin (Fundazol, Previcur)
Pythium sp. Pringsh., nom. cons.
Kořenomorka (Dithane, Novozir)
Rhizoctonia sp. D.C.
VIROVÁ ONEMOCNĚNÍ
Leptání listů
Virus způsobující nekrotické skvrny netýkavek
Mozaikovitost
Mozaikový virus sasanek
HLÍSTICE (Nematoda), PARAZITÉ
Listová háďátka
Aphelenchoides fragariae (Ritzema Bos) Christie
Aphelenchoides ritzemabosi (Schwartz) Steiner & Buhrer
Listy, počínaje nejstaršími, bývají skvrnité; skvrny jsou sklovité, později žlutohnědé až posléze černé s častým ostrým ohraničením nervaturou.
Nematoda (hlístice, háďátka)
Criconema sp. Hofmänner & Menzel
Helicotylenchus sp. Steiner
Pratylenchus pratensis Filipjev
Paratylenchus projectus Micoletzky
Rotylenchus brachyurus Filipjev
Scutellonema brachyurum Andrassy
Tylenchorynchus sp. Cobb
Hálkovitost kořenů, háďátka
Meloidogyne arenaria (Neal) Chitwood
Meloidogyne hapla Chitwood
Meloidogyne javanica (Treub) Chitwood
Meloidogyne incognita (Kofoid & White) Chitwood
Rostliny zaostávají v růstu bez jiných patrných vnějších příčin, žloutnou a odumírají. Na kořenech však nalézáme cysty, nádory či tmavé léze.
RŮZNÉ
Spálené okraje listů
Přehnojení
Kulaté skvrny
Teplota zálivky mnohem vyšší nebo nižší než teplota povrchu listů (pokojová teplota)
|